Mňačko, Ladislav

posted in: Výročí | 0

 

* 29. leden 1919, Valašské Klobouky, Československo

+ 24. únor 1994, Praha, Československo

 

Československý spisovatel a publicista.

Dětství a mládí prožil v Martině, kde se vyučil jako prodavač v lékárně. Pracoval však jako stavební dělník. V roce 1939 se neúspěšně pokusil o útěk do Sovětského svazu. Za pokus o útěk byl vězněn v koncentračním táboře a následně poslán na nucené práce do Německa. V roce 1944 se mu podařilo utéci a zapojil se do partyzánského hnutí na Valašsku. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany. V letech 1945 – 53 pracoval jako redaktor Rudého práva a Pravdy, v letech 1954 – 66 působil jako zpravodaj v mnohých evropských a asijských státech. Zážitky z těchto cest zahrnul do několika reportážních knih. Po roce 1948 přivítal nadšeně vítězství komunismu a stal se z něho prominentní novinář, který propagoval nový režim. Od poloviny padesátých let se však postupně zbavoval ideálů a stal se kritikem dobových společenských deformací. V roce 1967 na protest proti antiizraelské kampani československé vlády emigroval do Izraele a byl zbaven československého občanství. V roce 1968 se vrátil zpět do vlasti, kde se aktivně zapojil do obrodného procesu. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1969 odešel do emigrace v Rakousku. V době tzv. normalizace byl zbaven členstva ve Svazu slovenských spisovatelů a jeho dílo bylo zakázané. V zahraničí však i nadále pokračoval ve své literární činnosti. Do literárního života na Slovensku se zapojil opět až po listopadu 1989.

Dílo

*Smrt si říká Engelchen, 1959
*Jak chutná moc, 1967

Politické reportáže

*Kde končí prašné cesty, 1962
*Opožděné reportáže, 1963

Eseje

*Agresoři, 1968
*Sedmá noc, 1970