* 18. leden 1689, La Brède, Francie
+ 10. únor 1755, Paříž, Francie
Francouzský filosof a spisovatel.
Narodil se poblíž Bordeaux v urozené měšťanské rodině. Rodiče mu za křestního kmotra zvolili žebráka, aby si celý život připomínal chudobu svých bratří. Studoval právo, stal se poradcem parlamentu v Bordeaux. Roku 1715 se oženil s Jeanne de Lartigue, bohatou protestantkou. V roce 1716 zdědil po svém strýci velké jmění včetně titulu barona z Montesquieu a od té doby se věnoval již převážně jen světovým problémům a pobavení.Velmi se zajímal o vědy a prováděl různé experimenty na poli anatomie, botaniky, fyziky, … Napsal několik vědeckých spisů. Později se zaměřil na člověka a humanitní studia. Věnoval se literatuře a filozofii. Ve svých Perských listech, jež publikoval anonymně 1721 v Holandsku, satiricky popisuje francouzskou společnost pohledem návštěvníků z Persie, které provází filosof a vysvětluje jim poměry zde panující. Dílo je výsměchem zkostnatělosti, církvi, … Po svém zvolení do Francouzské akademie 1726 podnikl Montesquieu několik cest po Evropě, především po Anglii, kde ho zaujala náboženská tolerance a politická svoboda. Po návratu z cest začal pracovat na svých největších dílech a roku 1748 vydal O duchu zákonů. Zemřel na žloutenku.
Dílo
*Perské listy, 1721, Lettres persanes, ostrá a útočná satira na soudobou společnost. V dopisech, jejichž fiktivními pisateli jsou Peršané cestující po Evropě, stíhá dobromyslným humorem i sžíravým sarkasmem marnivost a lehkomyslnost Francouzů, jejich vášeň pro hru, záletnost žen, mrzoutství starců, zkorumpovanost dvorské šlechty, finanční politiku, náboženskou nesnášelivost a despotismus.
*Chrám Gnidský, 1724, Le Temple de Gnide, báseň,
*Pravdivá historie, 1730, Histoire véritable, román, ve kterém autor nechává svého hrdinu poutavě vyprávět zážitky ze svých předchozích životů.
*O duchu zákonů, 1748, De l’esprit des lois, spis, ve kterém se autor zabývá státoprávními otázkami (jako John Locke), historií a formou práva, státu a společenských institucí. K problematice přidává nové myšlenky jako např. když k rozdělení státní moci na výkonnou a zákonodárnou přidal moc soudní, neboť bez ní dochází k potlačení svobody.