Moravia, Alberto

 

* 28. listopad 1907, Řím, Itálie

+ 26. září 1990, Řím, Itálie

 

Italský prozaik, dramatik, esejista a literární kritik.

Vlastním jménem Alberto Pincherle. Narodil se v rodině architekta. V dětství onemocněl tuberkulózou kostí. Devět let strávil upoután na lůžko v sanatoriích i doma. Nemoc u něho vyvolávala pocity společenské vyřazenosti a osamělosti. Zkušenosti z této doby promítl nepřímo i do své literární tvorby. Vzdělával se jako samouk, především četbou. Brzy se začal věnovat literární tvorbě, psal básně, prózu a dramata. Nastoupil žurnalistickou dráhu v novinách La Stampa, La Gazetta del Popolo, byl korespodentem v Londýně a v Paříži, hodně cestoval. Vystupoval veřejně proti fašistickému režimu, jeho první román byl na příkaz Mussoliniho zakázán.

Dílo

Alberto Moravia je jeden z hlavních představitelů poválečného italského románu a neorealistického stylu. Ve svých dílech usiluje o důsledně prokreslené a dramatické vidění každodenního života s důrazem na sociální problematiku.

Próza

*Lhostejní – 1929, první román o úpadku měšťanské rodiny s motivy odcizení a neschopností navázat opravdový milostný vztah.
*Agostino – 1943
*Neposlušnost – 1948
*Epidemie – 1935 – 45, sbírka povídek a črt napadající fašistický režim
*Maškaráda – 1941, satirický román s protifašistickou tematikou. I tato kniha byla na příkaz Mussoliniho stažena. Moraviovi bylo zakázáno podepisovat články v novinách.
*Římanka – 1947, román jehož hrdinkou a vypravěčkou je žena, prostitutka Adriana, která se navzdory absurdní životní situaci rozhodně mít a vychovat dítě, jehož otec je vrah. Podle románu byl v roce 1954 natočen Luigim Zampou film, hlavní roli ztvárnila Gina Lollobrigida.
*Konformista – 1951, román s protifašistickou tematikou
*Pohrdání – 1954, román z prostředí filmového světa, rozebírající na pozadí Odysseova příběhu citovou a uměleckou krizi hrdiny.
*Horalka – 1957, román neorealistického zaměření s prvky existencialismu. Děj se odehrává v letech 1943 – 1944 v Itálii. Hlavními hrdinkami příběhu jsou vdova Cesira a její čtrnáctiletá dcera Rossetta. Prchají z Říma do chudého horského kraje Ciociare, kde se Cesira narodila. Největší příkoří naleznou obě na zpáteční cestě zpět do osvobozeného Říma – obě jsou znásilněny marockými vojáky. Román byl v Itálii zfilmován. Režisér Vittorio de Sica obsadil do role vdovy Cesiry Sophii Lorenovou. Její ztvárnění role bylo v roce 1962 oceněno Oskarem za nejlepší ženský herecký výkon. Tehdy byla tato cena poprvé udělena herečce v neanglicky mluveném filmu.

Povídky

*Římské povídky – 1954, 1959, dva svazky neorealistických povídek o životě lidí z okraje společnosti.
*Třídílné zrcadlo – 1963
*Ráj – 1970

Romány

*Nuda – 1960, introspektivní román postihuje tvůrčí krizi malíře, přibližuje jeho pocity ošklivosti a nudy pramenící ze způsobu života bohatých lidí.
*Já a On – 1971
*Vnitřní život – 1978
*Muž, který se dívá – 1985
*Leopardí žena – 1991

Eseje z cest

*Představa o Indii – 1962
*Kulturní revoluce v Číně – 1968
*Africké procházky – 1987

Dramata

*Beatrice Cenci – 1955
*Život je hra – 1969