Moudrá, Pavla

 

* 26. leden 1861, Praha, Čechy

+ 10. září 1940, Praha, Protektorát Čechy a Morava

 

Česká spisovatelka a překladatelka, autorka zejména vzpomínkových a cestopisných próz a didaktických povídek pro dívky.

Dcera asekuračního inženýra. Studovala nejprve od roku 1867 na soukromé dívčí škole M. M. Peškové, 1871–1872 na farní škole u Panny Marie Sněžné, 1872–1875 na městské dívčí škole, 1875–1876 v německé klášterní škole voršilek a od 1876 ve francouzském penzionátě B. Tasteho. Operní zpěv studovala v Pivodově pěvecké škole a herectví u Otilie Sklenářové-Malé. Krátce byla členkou Pivodova operního sboru, poté pracovala jako vychovatelka ve šlechtické rodině. Roku 1885 se provdala za básníka Jana Mucka, který psal pod jménem Pavel Albieri, a pomáhala mu redigovat týdeník Ratibor. V roce 1887 zemřel jejich roční syn a jejich manželství se rozpadlo.
V roce 1889 založila a krátce vydávala a redigovala feministický čtrnáctideník Lada. Byla rovněž zakladatelkou a předsedkyní pražské Chelčického mírové společnosti, významného centra českého pacifismu.[1] V letech 1889-90 působila jako vychovatelka v rodinách volyňských Čechů v Rusku. Z cest do ciziny se v její tvorbě odrazily i pobyty v Rusku (1893) a v Dalmácii (1899). Roku 1902 se provdala za obchodníka A. Mrhu, s nímž žila v Neveklově na Benešovsku a později v Olomouci, kde mj. redigovala Ženskou hlídku Československého deníku. V roce 1928 se rozvedla, ale nadále se starala o adoptivního syna. Od roku 1927 žila v Praze-Dejvicích, vydávala a redigovala časopis Sbratření (s Přemyslem Pitterem). Překládala anglickou, americkou, francouzskou, skandinávskou a německou literaturu (Kipling, Carlyle, Dickens, Scott, Musset, Goncourt, Erenburg a další)
Zemřela na podzim 1940 následkem embolie myokardu.

„ Bez alkoholu by prostituce byla ze dvou třetin nemožná. Alkohol je bezesporu první a hlavní kuplíř. První klesnutí dívky dosud čisté děje se v devíti případech z desíti po vypití mimořádné dávky lihovin, vnucené jí nesvědomitými svůdci. Čím hloub žena jako prostitutka klesá, tím více také pije i zas pak své oběti pitím svádí. Žena-opilec a žena-prostitutka bývá jedno a totéž, jedno bez druhého skorém neexistuje. Veškeré lascivnosti, všemu smilstvu a cizoložstvu daří se nejlépe pod vignetou lihovin. Všechna ztráta studu mravního takřka předpokládá i ztrátu rozumové příčetnosti. což je prvním příznakem otravy alkoholové.“

Dílo

*Do rozmaru i do pláče (1900)
*Rok dětství (1911), 1. část cyklu Z dívčích let do plného života
*Do dívčích let (1913), jako Dívčí léta je 2. částí cyklu Z dívčích let do plného života
*Ráj na zemi (1917)
*Lekníny (1918)
*Školačky a školáci (1935)
*Život jde dál (1936), 3. část cyklu Z dívčích let do plného života

V populární kultuře

Pavla Moudrá je zmíněna ve druhém díle Haškova Švejka, kdy jednoroční dobrovolník Marek vypráví o událostech předcházejících jeho zatčení „Hajzly lítaly sem a tam, jako by to bylo nějaké dětské říkadlo od Pavly Moudré.“