Neff, Vladimír

posted in: Výročí | 0

 

* 13. červen 1909, Praha, Rakousko-Uhersko

+ 12. červenec 1983, Praha, Československo

 

Český spisovatel, překladatel a scenárista.

Vladimír Neff se narodil v Praze v bohaté rodině majitele velkého obchodu. Navštěvoval obecnou školu pro děti z patricijských rodin, studoval na reálném gymnáziu a po jeho ukončení jej rodiče v letech 1925 – 28 poslali na francouzskou obchodní akademii do Ženevy. Po maturitě pracoval jako volontér (praktikant) ve Vídni, potom v obchodním domě v Brémách.
V roce 1930 nastoupil Vladimír Neff do otcova pražského obchodu. Po vojenské službě se však k obchodování nevrátil. V roce 1935 přijal v Melantrichu práci redaktora a cizojazyčného lektora.
Spisovatelské úspěchy přispěly k tomu, že se Vladimír Neff od roku 1939 do konce života věnoval jen své tvorbě. Jen krátce byl scenáristou na Barrandově.
S manželkou, herečkou Vlastou Petrovičovou, někdy Vladimír Neff pracoval na dramatech a překladech. Vladimír Neff strávil většinu života v Praze, pouze v letech 1946 – 53 bydlel na Slapech.
Vladimír Neff zemřel v roce 1983 v Praze a pohřben je na Vyšehradě.

Dílo

Vladimír Neff se svým epickým talentem a vypravěčským uměním zařadil mezi nejplodnější české prozaiky 20. století. Trvalým rysem jeho tvorby je sklon k ironii a parodii a nadhled. třebaže nedává své filozofické názory přímo najevo, v celé jeho tvorbě jsou patrné rozsáhlé vědomosti.
Jakési přípravné období zahrnuje několik parodií detektivek.

Detektivky

*Nesnáze Ibrahima Skály – 1933
*Lidé v tógách – 1934, příběh z antického Říma
*Papírové panoptikum – 1934
*Temperament Petra Bolbeka – 1934
*Poslední drožkář – 1935, fantastická satira

Romány

*Malý velikán – 1935, autor zde promítá své vlastní zkušenosti z mládí, kritizuje tu měšťanskou společnost
*Dva u stolu – 1937, spor dvou bratrů o dědictví po otci
*Bůh zbytečnosti – 1939, román
*Vyhnáni z ráje – 1939, satira

Další díla

*Omyl růžového stařečka a jiné pohádky pro malé i velké – 1937
*První nálet – 1937
*Minulost Jany Kosinové – 1940
*Pokušitel – 1940
*Před pultem a za pultem – 1940
*Nikdo nic neví – 1947
*Mladá léta – 1952
*Tajemství krve – 1953, o dr. Jánském
*Nezlob, Kristino! – 1956
*Pochodně – 1961
*Trampoty pana Humbla – 1967, román je portrétem člověka, který nekriticky mění svoje politické přesvědčení v souladu s dobou
*Roucho pana de Balzac – 1981, hrdinou románu je Jiří Kavalír, který se domnívá, že s oblekem velkého romanopisce se stane velkým spisovatelem. Nic takového se nestane a Kavalír se ocitne načas ne léčení v blázinci
*Večery u krbu – 1986, kniha vzpomínek, která vznikla na základě rozhovorů o rodině a životě se synem Ondřejem
Autobiografické motivy se objevují v dílech:
*Třináctá komnata – 1944, románový příběh malého chlapce Kosti žijícího na Kampě
*Marie a zahradník – 1945, novela opět z prostředí Kampy
Po 2. světové válce se Vladimír Neff zaměřuje na historické náměty:
*Srpnovští páni – 1953, román z období husitských válek
Nejrozsáhlejším dílem, které je považováno za Neffovo dílo erbovní, je autorova vrcholná pentalogie

Pentalogie

*Sňatky z rozumu
*Sňatky z rozumu – 1957
*Císařské fialky – 1958
*Zlá krev – 1959
*Veselá vdova – 1961
*Královský vozataj – 1963
Na osudu dvou měšťanských rodin – Bornů a Nedobylů – líčí autor vývoj české společnosti po dobu od poloviny 19. století až prakticky do jeho současnosti – do roku 1945. Ukazuje tu na celou řadu negativních jevů, např. ztrátu vlastenectví rodiny Bornů, rozpory Rakousko-Uherska a české buržoazie, honbu za penězi aj.
Druhým vrcholem Neffova díla je pseudohistorická románová trilogie ukazující osudy šlechtice Petra Kukaně z Kukaně, který se v 17. století protlouká světem. Pokouší se řídit si vlastní stát po svém, usiluje o lepší svět. Je však osamocen s vidinou ideálu a skončí tragicky.

Trilogie

*Královny nemají nohy – 1973
*Prsten Borgiů – 1975
*Krásná čarodějka – 1980

Některé prózy Vladimíra Neffa se staly podkladem pro filmové a televizní adaptace, z nichž vedle dalších vynikají Tajemství krve, Třináctá komnata, Sňatky z rozumu, Zlá krev a Trampoty pana Humbla.

Odborná práce

*Filozofický slovník pro samouky neboli Antigorgias – 1948, Gorgias byl starořecký filozof žijící v letech 483 – 375 př.n.l., který popíral možnosti poznávání a mezilidské jazykové komunikace