* 10. únor 1929, Hýskov u Berouna, Československo
+ 8. září 1995, Praha, Česká republika
Český spisovatel a scénárista.
Narodil se v rodině zedníka. Jako dítě vyrůstal ve Sv. Janu pod Skalou a na samotě Výbrnice u Nižboru. Potom se rodina odstěhovala do Prahy, kde maturoval na obchodní akademii.Po maturitě se stal propagačním referentem. V roce 1969 nastoupil do redakce vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč mini fejetonů. Od roku 1972 se plně věnoval jen spisovatelskému povolání. Přispíval do mnoha časopisů, především pro děti a mládež, drobnými prózami, fejetony, sloupky a také pohádkami. Je také autorem řady scénářů a televizních pohádek. K nejznámějším a nejoblíbenějším relacím Františka Nepila patřily jeho fejetony v Československém rozhlase „Dobré a ještě lepší jitro“, které nezaměnitelně interpretoval.
Dílo
Nepil pokračoval v tradici, kterou založil Václav Čtvrtek. Oba vycházeli ze svých zkušeností, způsob Čtvrtkova vypravěčství dodal Nepilovi odvahu zkusit to také, ale po svém. Lidé ho měli rádi pro jeho optimismus a lidskost. Celý život rozdával radost a smích, a snad proto se děti i dospělí těšili na jeho díla.
*Kde jsi chodil, Satane? (1966) – soubor povídek
*Srpen s Bejbinkou (1966)
*Jak se dělá chalupa (1968) – humorný román o rodině Pražáků, kteří se jednoho dne rozhodnou, že si pořídí chalupu. Měla to být staročeská roubenka s velkou zahradou, trochu na samotě, ale ne zase moc od lidí. Svoje představy měli všichni dost přesné, ale z finančních důvodů si mohli nakonec pořídit polorozpadlou chajdu s malou zahrádkou. František se rozhodl, že vysněnou chalupu teprve vytvoří. A tak nastaly vtipné okamžiky, kdy se pustil sám do malování, výroby vrátek atd. Celá rodina musí po čase uznat, že představovat si doma v Praze venkovskou chalupu jako z pohádky je mnohem lehčí, než ji do této podoby uvést.
*Střevíce z lýčí (1982) – kniha nesoucí podtitul „Krávy moje, krávy, zlatý zvonec máte“, vypráví laskavé příběhy o soužití zvířat a lidí. Jde o jednu z nejčtenějších Nepilových knih.
*Dobré a ještě lepší jitro (1983) – knižní vydání Nepilových rozhlasových pořadů
*Lipová alej (1985)
*Kněžnin prsten (1990) – fejeton
*Malý atlas mého srdce (1991) – cestopisný fejeton
*Dobrou a ještě lepší neděli (1992)
*Dobrá a ještě lepší jitra – vydáno posmrtně 1996
Pro děti
*Pohádky z Pekelce (1967)
*Kola, strojky, nápady (1963) – první autorova knížka pro malé čtenáře vyšla v edici Knížky pro chytré děti. Byla určena malým zvídavcům. Kdo zkusil udělat, k čemu ho vybízela, nepochybně si ověřil svou zručnost a své schopnosti zacházet s různými nástroji.
*Lišky, dobrou noc (1971) – příběh je situován do kouzelného Jalovcového údolí, kde malý Ctibůrek objevuje tajemství přírody a prožívá v přátelském kruhu rodiny první klukovská dobrodružství. Nejkrásnější chvíle prožívá ve společnosti dědy a jeho pohádek.
*Makový mužíček (1976) – psáno původně jako série pohádek na pokračování pro rozhlasový pořad Dobrou noc, děti. Později byly vydány knižně. Příhody Makového mužíčka – pohádkový kluk – jsou příhody dítěte, které je v pevném sevření domova. Stařečci se o něj bojí. Pohádkové temno vytváří reálná kulisa chudoby, v níž staroušci žijí.
*Já, Baryk (1977) – příběh je podáván jako „malý přírodopis pro malé pejsky a velké pejskomily“. Baryk je lovecký pes „ovládající“ pole i les, tedy prostředí, odkud autor čerpá důvěrné znalosti domova.
*Polní žínka Evelína (1979) – třiadvacet pohádkových příběhů
*Naschválníčci (1981)
*Zobáček mi namalujte červeně (1983)
*Pět báječných strýčků (1987)
*Pohádková lampička (1992)
*Štuclinka a Zachumlánek (1994)
Samostatnou skupinu tvoři několik desítek textů ke scénkám Spejbla a Hurvínka.
Drama
*Apokryfy z éteru (1989)
*Noc a skála (1978)
*Oldřiška (1994)