Olbracht, Ivan

posted in: Výročí | 0

 

* 6. leden 1882, Semily, Rakousko-Uhersko

+ 30. prosinec 1952, Československo

 

Český spisovatel, prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy.

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, (6. ledna 1882 – 30. prosince 1952) byl český spisovatel, prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec (1947).
Jeho otcem byl spisovatel Antal Stašek (vlastním jménem Antonín Zeman), který se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih.
Studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, nedokončil vysokou školu v Praze ani Berlíně, kde se snažil o studia práv a filosofie.
Od roku 1905 působil jako redaktor Sociální demokracie ve Vídni v Dělnických listech, později v Praze v Právu lidu. Roku 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu.
Za 1. republiky byl dvakrát vězněn za své příliš revoluční komunistické názory. Poprvé roku 1926 ve Slezské Ostravě a podruhé roku 1928 na Pankráci.
Na Podkarpatské Rusi založil Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi, do kterého se přihlásilo mnoho osobností kulturního světa (např. František Xaver Šalda, Vítězslav Nezval). Založil zde i školu. Tento kraj byl totiž v této době nesmírně zaostálý a mezi lidmi zde stále kolovaly záhadné legendy o hrdinech, ale i čarodějnicích, které se skrývají v neprostupných lesích.

Dílo

Jeho dílo je velmi ovlivněno sociálními otázkami, socialismem a revoltou proti měšťácké společnosti. Dalším výrazným zlomem v jeho tvorbě byla návštěva Podkarpatské Rusi, usadil se zde ve vesnici Koločava, kde shromažďoval materiál k připravovanému dílu. Podkarpatské Rusi a její problematice se věnoval celá 30. léta, toto období bývá považováno za vrchol jeho literární tvorby. Díky jeho postavám, které se dostávají do vypjatých situací, a na nichž zkoumá jejich psychiku se řadí také k psychologické literatuře.
*O zlých samotářích – 1913, soubor 3 povídek z prostředí cirkusáků, tuláků a lidí na okraji společnosti, kteří bojují o udržení zbytků své důstojnosti a svobody. Tito jedinci jsou zatlačeni za hranice zákona. To je dostává do ještě větší izolace a tím se v nich probouzí zlo. O těchto samotářích lze tvrdit, že jsou lehce anarchističtí a svým způsobem jsou obdobou Gorkého bosáků.
*Joska, Forko a Pavlínka
*Rasík a pes
*Bratr Žak
*Žalář nejtemnější – 1916, vypráví o pensiovaném policejním komisaři, který oslepne. Ústředním motivem příběhu je jeho paranoická žárlivost, kvůli které je na svou ženu hrubý. Svou slepotu velice těžce nese, nakonec se psychicky zhroutí a nakonec ho opouští i jeho žena. Název je myšlen jako žalář lásky a žárlivosti.
*Podivné přátelství herce Jesenia‘ – 1919
*Zamřížované zrcadlo – zážitky z vězení z roku 1926 ve Slezské Ostravě.
*Devět veselých povídek z Rakouska i republiky – 1927, upravené vydání v roce 1948 vyšlo pod názvem Bejvávalo. V těchto povídkách se humorně, se satirickým výsměchem zaměřil na chyby starého Rakouska i nové republiky. Kritizuje především cenzuru, byrokracii a korupci.
*Anna proletářka – 1928, agitační román, který popisuje zrání služky v uvědomělou revoluční pracovnici a bojovnici. Jednalo se o pokus vylíčit z třídního hlediska buržoazní a proletářské prostředí a na tom pak ukázat zrod komunistické strany v bojích o Lidový dům (1920). Dílo bylo úspěšné především po roce 1948.
*Dobyvatel – 1947, beletristická adaptace díla amerického historika W. H. Prescotta – *Dějiny dobytí Mexika. Kniha vypráví o španělském dobyvateli F. Cortesovi.

Knihy z Podkarpatské Rusi

*Země beze jména
*Nikola Šuhaj loupežník – 1933, příběh o loupežníkovi – Nikola Šuhaj, který chudým dává to co ukradne bohatým. Za tuto činnost je samozřejmě pronásledován četníky, proto je na něj vypsána velká odměna. Nikola se skrývá u své přítelkyně Eržiky, nakonec ho zradí jeho kamarádi a on je zabit.
*Hory a staletí – 1935, vychází z knihy Země beze jména. Jedná se o kulturní, sociální a zeměpisné informace poskládané do knihy.
*Golet v údolí – 1937, povídkový soubor s židovskou tematikou (Zázrak s Julčou, Zázrak v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové), život v ghettech. Golet je označení pro malou židovskou vesničku.
*O smutných očích Hany Karadžičové – mladá židovská dívka se cítí svazována, poruší proto pravidla a odstěhuje se do města. Tím ale přestala pro židy existovat, protože je zradila. Ve městě ale není šťastná a chtěla by se vrátit. To už však nejde. Je zde typické Olbrachtovo jedno špatné rozhodnutí, které pak nezvratně ovlivní život hl. hrdiny.

Pro mládež

*O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – literární zpracování staroindické bajky ze sbírky *Paňčatantra
*Čtení z Biblí kralické
*Biblické příběhy – 1939, zpracování příběhů ze Starého zákona
*Ze starých letopisů – 1940, někdy též Ze starých letopočtů. Pojednává o české minulosti.

Drama

*Pátý akt – pojednává o selské rebelii
Mimo to vydal několik nadšených reportáží ze SSSR, kde k této zemi a především k socialismu přistupoval zcela nekriticky. Po podepsání Manifestu 7 v roce 1929 byl donucen odejít z KSČ.