Pasternak, Boris Leonidovič

 

* 10. únor 1890, Moskva, Rusko

+ 30. květen 1960, Peredělkino u Moskvy, Sovětský svaz

 

Ruský básník a prozaik.

Otec byl impresionistický malíř, matka pianistka. Pasternak studoval hudbu, od roku 1909 filologii na univerzitě v Moskvě a ve studiu pokračoval v Marburgu. Studia dokončil v Moskvě roku 1913. V roce 1958 mu byla udělena Nobelova cena za poezii. To vyvolalo takovou štvanici ze strany literárních funkcionářů, že byl donucen cenu odříci. Byl vyloučen ze Svazu spisovatelů a do smrti zůstal zavržen. Dne 19. 2. 1987 bylo vyloučení ze Svazu spisovatelů díky perestrojce zrušeno. Zatímco v USA od roku 1961 vycházelo Pasternakovo souborné dílo, v Sovětském svazu byl Pasternak rehabilitován jen jako básník.

Dílo

Pasternak byl především básník. Připojil se k literární skupině Centrifuga přináležející k futurismu.

Poezie

*Blíženec v mracích (1914) – sbírka, z níž většinu básní převzal do další sbírky
*Nad bariérami (1917)
*Sestra moje – život (1922) – sbírka básní inspirovaných prožitkem přírody a lásky upoutala značnou pozornost
*Témata a variace (1923) – po vydání této sbírky byl Pasternak uznán za nejvýznamnějšího mladého básníka porevolučního Ruska
V menších veršovaných povídkách zachytil autor měnící se perspektivy z části revolučního dění, zásadně však odmítal psát poezii na sociální objednávku.
*Poručík Schmidt (1926 – 27)
*Spektorskij (1931)
*Druhé zrození (1932) – básnická sbírka
*Rok devatenáct set pět (1947)
Do roku 1936 vyšlo ještě několi výborů raných básní
*V ranních vlacích (1943) – malá sbírka
*Zemský prostor (1945) – malá sbírka napsaná za 2. světové války
*Básně a poemy (1965) – soubor, obsahuje také sbírku z roku 1956 Když se vyjasní

Próza

*Povídky (1925) – do tohoto souboru byly zahrnuty povídky:
*Dětství Ljuversové
*Apellova šťáva
*Dopisy z Tuly
*Vzdušné tratě
*Glejt (1931) – první autobiografická povídka byla věnovaná Rilkeho památce, s pojetím umění zakořeněným v západoevropském myšlení a stojícím v příkrém rozporu k reakčním představám funkcionářů panujícího RAPP (Ruská asociace proletářských spisovatelů)
Po roce 1936 byl Boris Pasternak nucen věnovat se překladům, především Shakespearových tragédií.
Po 2. světové válce uveřejňoval převážně překlady, mezi nimi také slavný překlad Geothova Fausta.

*Doktor Živágo – historický román, jenž revoluční duchovní útlak z doby roku 1929 a v epilogu 2. světovou válku interpretuje osobitě a závazně, podává básnický a náboženský obraz osudového sřetězení lidské existence. V roce 1954 uveřejnil Pasternak v časopise Znamja 10 básní z románu Doktor Živago. Avšak naděje, že by tento román, dokončený v roce 1956, mohl vyjít v Sovětském svazu, byla lichá. V roce 1957 vyšel v Itálii a pak v překladech do všech světových jazyků. Román vyšel v Sovětském svazu až v roce 1988. Byl také zfilmován.

Od roku 1989 vychází Pasternakovo dílo v pěti svazcích.