Pilař, Jan

posted in: Výročí | 0

 

* 9. září 1917, Stříbřec u Jindřichova Hradce, Čechy

+ 19. říjen 1996, Praha, Česká republika

 

Spisovatel, básník a literární kritik.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech (roku 1936) začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu, zbytek války pracoval v úseku propagace nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. V letech 1949 – 54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin (do roku 1952). V letech 1954 – 1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982-89 opět jako ředitel.
Od 70. let do roku 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980. V roce 1989 odešel do důchodu. Autorský debut si odbyl v roce 1933 ve Studentských listech (od roku 1936 zde patřil k externím redaktorům), poezii a publicistiku a později také články o literatuře tiskl ve studentském časopise Kruh (Plzeň), dále v periodikách Venkov, Mladý venkov, Národní osvobození, Kritický měsíčník, Obnova, Akord, List mladých a Lidová kultura. Po válce přispíval zejména do novin a časopisů: Zemědělské noviny, Venkov, Lidové noviny, Tvorba, Rudé právo, Impuls, Plamen, Světová literatura, Literární měsíčník aj. Publikoval též v polských kulturních časopisech. Od konce 30. let psal pro Československý rozhlas literární pásma a později i přednášky a úvahy. Užíval pseudonym Jiří Podhorský (v začátcích) a šifer J. P., jp, jpř.

Dílo

Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných polských básníků vůbec, připravil rovněž několik výborů polské poezie. Za jazykové spolupráce překládal poezii z albánštiny, bulharštiny, ruštiny, němčiny a španělštiny.

Beletrie

*Jabloňový sad (1939)
*Stesk Orfeův (1940; rozšíř. a přeprac. 1944)
*Smrt Orfeova (1940)
*Milostné dopisy (1941; poté v následující sbírce)
*Dům bez oken (1942; zde též sbírka Milostné dopisy)
*Vlny (1943)
*Milostný příběh (1944)
*Krysař (1945; 1. přeprac. 1948; 2. přeprac. 1978)
*Okov (1946); Popelka (1947)
*Sluneční vůz (1947; rozšíř. 1973) – na motivy Ovidiových Proměn
*Řekni mi, co čteš. Tři rozhlasové rozhovory o četbě naší mládeže (1947)
*Sníh (1948; od 1967 ve sbírce Otevřela se přede mnou růže)
*Kultura nové vesnice (1949)
*Radost na zemi (1950)
*Hvězda života (1953)
*Albánský zápisník (1954) – obsahuje i překlady básní, vzniklé za jazykové spolupráce D. Piliky
*Píseň Vltavy (1955)
*Strom se nepohřbívá (1957)
*Otevřela se přede mnou růže (1961)
*Krajinou pádí kůň (1967)
*Žlutý list (1972)
*Kruhy na vodě (1975)
*Pohled do očí (1979)
*Homérova Ilias (1979) – básnické převyprávění pro mládež
*Má cesta za polskou poezií (1981) – črty, vzpomínky
*Strom domova (1982) – vzpomínky
*Točité schody (1983)
*Růže pro Jana Nerudu (1984)
*Zastavení v krajinách (1985)
*Soukromá galerie (1986)
*Má cesta do nakladatelství (1987) – vzpomínky
*Oslovení (1989)
*Sluneční hodiny (1989) – vzpomínky
*Spadané listí (1997)