* 22. březen 1892, Rychnov nad Kněžnou, Rakousko-Uhersko
+ 21. leden 1945, koncentrační tábor Osvětim nebo koncentrační tábor Dora
Český spisovatel a novinář.
V Rychnově nad Kněžnou začal studovat gymnázium, které dokončil v Praze. Poté pracoval jako úředník. V roce 1914 narukoval do války, na srbské frontě se dostal do zajetí. Po válce začal v roce 1920 publikovat do periodik Nebojsa a Tribuna. Náležel k okruhu autorů kolem Lidových novin. Vedle bratří Čapků se přátelil s F. Peroutkou. Od roku 1922 byl redaktorem Lidových novin, Tribuny a Českého slova. V letech 1927 – 1930 řídil humoristický čtrnáctideník Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.
Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval odjezd do emigrace. Dne 5. července 1943 byl převezen do terezínského ghetta, po roce – dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.
Patřil k nejvýznamnějším českým humoristům (často používal satiru i sarkasmus), orientaci v jeho díle komplikuje fakt, že některá jeho díla byla vydána pod jménem některého z jeho přátel.
Snažil se s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě, častým námětem jeho děl je lidská malost. Je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů např.: Ten mně může být ukradenej.
Dílo
*Lehká dívka a reportér, 1926 – je prvním větším dílem Karla Poláčka. Zachycuje novinářské prostředí s postavou redaktora Hirsche.
*Dům na předměstí, 1928 – hrdina policie si zakoupí ve městě dům a tam terorizuje své nájemníky. Poláček se těmto lidem nejen vysmívá, ale zároveň varuje před jejich nebezpečností.
*Muži v ofsajdu – též Muži v offsidu, 1931- děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha.
*Hlavní přelíčení, 1932
*Hostinec U Kamenného stolu, 1941
*Michelup a motocykl, 1935
*Okresní město, 1936) – jedná se nejrozsáhlejší Poláčkův román, který se odehrává v malém českém městě těsně před první světovou válkou. Charakterizuje zde jednotlivé společenské vrstvy, upozorňuje na přetvářku, podlézavost a faleš. Charakteristika je ironická až zesměšňující, především u vyšších vrstev.
Hrdinové táhnou do boje, 1936
*Podzemní město, 1937
*Vyprodáno, 1939
*Bylo nás pět, 1946 – Příhody pěti malých chlapců na venkově, kniha opět zobrazuje problémy maloměsta očima dítěte. Vzpomínal zde na své dětství. Používá zde kombinaci hovorového a nespisovného jazyka společně se spisovným. (Vyšlo posmrtně.)
*Židovské anekdoty – jedná se o vtipy, které sesbíral
*Žurnalistický slovník – úsloví a rčení
*Povídky pana Kočkodana, 1922
*Mariáš a jiné živnosti, 1924
*Život ve filmu, 1927 – fejetony o lidech kolem filmu
*O humoru v životě a v umění, 1928 – výběr článků, sloupků a fejetonů
*Hráči, 1931
*Metempsychóza čili stěhování duší, 1936
*Lidé před soudem, 1938 – fejetony, sloupky, eseje
*Doktor Munory a jiní lidé – výběr fejetonů a sloupků z let 1935–1939
*Se žlutou hvězdou – vlastní deník
*Edudant a Francimor – pro děti