Procházka, Jan

 

* 4. únor 1929, Ivančice u Brna, Československo

+ 20. únor 1971, Praha, Československo

 

Český prozaik, scénárista, politický publicista.

Pocházel ze selského rodu, znalost vesnického prostředí měla význam i pro jeho tvorbu. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, poté se stal vedoucím Státního statku mládeže na Bruntálsku. V roce 1950 byl pracovníkem aparátu Čs. svazu mládeže, v roce 1959 dramaturgem, scénáristou a vedoucím skupiny Filmového studia Barrandov. Byl autorem a spoluautorem řady scénářů a námětům k filmům. Od mládí psal do řady časopisů, např. do Československého vojáka, Obrany lidu, Mladé fronty, Literárních novin aj. Fejetony z časopisu My vyšly v roce 1968 knižně pod názvem Politika pro každého. Publicistika Jana Procházky na přelomu 50. a 60. let prodělala rychlý vývoj od souhlasu s režimem, kdy byl členem ÚV ČSM a kandidátem ÚV KSČ, k jeho přímočaré kritice. V roce 1968 se stal jednou z předních osobností Pražského jara. Po sovětské okupaci Československa byl mezi prvními autory, kteří byli prohlášeni za ineditní, a brzy byl i sledován jako nepřítel státní moci. Je otcem spisovatelek Lenky a Ivy Procházkových.

Dílo

Byl autorem společensky angažovaných próz s etickým akcentem, filmový scenárista a politický publicista. Pro uměleckou tvorbu Jana Procházky měla mj. mimořádný význam konkrétní znalost vesnického prostředí, života a tradic venkovských lidí, zejména tendencí a principů zemědělské politiky v 50. a v 60. letech.

Próza

*Rok života – 1956, povídkový debut
*Zelené obzory – 1960, novela ze zemědělského prostředí
Společensky deziluzivní próza s tematikou z konce druhé světové války. Z konkrétních historických dějů zde dokázal Procházka vytvořit příběhy fanatismu, nenávisti, egoismu apod.
*At´ žije republika – 1965, kniha vyšla v nakladatelství pro děti a mládež, je obrazem květnových dnů roku 1945. Jejím hrdinou se zřetelnými autobiografickými prvky je malý chlapec. Když byla kniha zfilmována, vzbudila vlnu nesouhlasu oficiální kritiky.
*Kočár do Vídně – 1967, novela znamenala začátek nového a vrcholného autorova období. Bývá označována jako „baladická“. Jde mj. o konflikt ženy, které Němci zabili muže, s rakouskými zběhy.
*Závěj – 1961
*Přestřelka – 1964
*Svatá noc – 1966
*Tři panny a Magdaléna – 1966

Poetika děl Jana Procházky byla značně ovlivněna jeho činností scenáristickou. Podle jeho scénářů a námětů natočil nejhodnotnější filmy především Karel Kachyňa.
*Trápení – 1961
*Závrať – 1962
*Ať žije republika – 1965
*Kočár do Vídně – 1966
*Noc nevěsty – 1967
*Ucho – 1970

Od první knížky Rok života vyrostl Jan Procházka v mimořádnou spisovatelskou osobnost, které nemoc a předčasný odchod znemožnily další tvorbu.