Procházková, Iva

 

* 13. červen 1953, Olomouc, Československo

 

Česká dramatička, scenáristka, prozaička.

Narodila se v rodině spisovatele Jana Procházky, který se v roce 1968 stal jednou z předních osobností Pražského jara. Po sovětské okupaci Československa byl prohlášen za ineditního autora, byl sledován jako nepřítel státu. Sestra Lenka Procházková je rovněž spisovatelkou. Po maturitě v roce 1972 nesměla Iva Procházková studovat na žádné vysoké škole. Pracovala v manuálních zaměstnáních a v roce 1983 odjela s manželem, režisérem I. Pokorným a dětmi do Rakouska. V roce 1986 se celá rodina přestěhovala do západoněmecké Kostnice, kde založili autorské divadlo Schlauer Kater. Od roku 1988 žili v Brémách, kde spolupracovali s divadlem Theater im Packhaus. V roce 1994 se vrátili do Prahy. Od roku 1998 pracuje Iva Procházková jako dramaturgyně v České televizi.

Dílo

Ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let pocházejí divadelní hry inscenované ještě v Čechách.
*Venušin vrch – 1977
*Postavení mimo hru – 1980
*Poslední život – 1983, tato hra měla vzhledem k autorčině emigraci jen jedno představení.
Už v zahraničí byly hrány některé její hry:
*Vdova po básníkovi – v Čs. televizi 1991
*Erasmovy velké arkády – v Čs. televizi 1992

Próza

*Výprava za zlatou rybičkou – v zahr. 1988, román je svědeckou výpovědí o sedmdesátých létech
*Penzion na rozcestí – 1991, povídkový soubor

Autorka se však věnuje především dětské literatuře. Její příběhy pro děti a mládež jsou charakteristické svým hravým, harmonizujícím vyprávěním které spojuje fantazijní prvky s reálným světem dětských hrdinů.
Začínala psaním pro menší.
*Komu chybí kolečko? – 1975
Rozhodující se pro ni stala próza pro pubescenty.
*Pět minut před večeří – 1992
*Červenec má oslí uši – 1994
*Čas tajných přání
*Karolína
*Soví zpěv
*Jožin jede do Afriky
Je rovněž autorkou televizních inscenací a seriálů.
*Dům poslední radosti – 1997