* 20. říjen 1964, Český Brod, Československo
Česká novinářka, válečná zpravodajka, humanitární pracovnice, spisovatelka.
Po absolvování fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy pracovala několik měsíců pro časopis Květy. V lednu 1989 byla zatčena a následně propuštěna z redakce. K novinařině se vrátila v roce 1990 jako reportérka domácí rubriky Lidových novin. V průběhu devadesátých let se stala známou a uznávanou novinářkou, mapující území rozpadajícího se Sovětského svazu. Na konci roku 1992 odjela jako zahraniční korespondentka do Moskvy a o dva roky později založila spolu s Jaromírem Štětinou soukromou novinářskou agenturu Epicentrum, jež se specializuje na práci v krizových oblastech. V roce 1994 se osobně účastnila bombardování v Čečensku. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé, humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. Pro svoji nepohodlnost v očích ruských úřadů byla z Ruska vyhoštěna. Svou pozornost tedy upřela na jihovýchodní Asii – zejména Afghánistán. Je spoluzakladatelkou občanského sdružení Berkat, které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afgánistánu i uprchlíkům v České republice. Je nositelkou řady vyznamenání a ocenění: Novinářská cena Ferdinanda Peroutky (1997), Cena Křepelek (1999), Státní vyznamenání k 28. říjnu (2000), Medaile Za zásluhy III. třídy, Cena primátora Plzně za lidská práva (2001), Cena Gratias Agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí.
Dílo
*Aluminiová královna, 2005
*Frišta, 2004
*Rošangol, 2003
*Utřete tělesné šťávy, 2001
*Novinářka na Divokém východě, 1998
