* 6. červen 1799, Rusko
+ 10. únor 1837, Rusko
Ruský spisovatel.
Vystudoval přední carské lyceum, kde se si jeho kantoři všimli, že má velké básnické nadání. Už v patnácti letech napsal známou báseň – Můj portrét. Po napsání satirických veršů o caru Alexandrovi I. , mu hrozilo vyhnanství na Sibiř. Byl proto nucen odcestovat na jih a v roce 1824 se musel vrátit na příkaz cara do rodné obce. Nakonec mu car Mikuláš dovolil žít v Moskvě a poté i v Petrohradu. Byl šťasten, že se může vrátit do centra dění, ale brzy byl znechucen z cenzury. Aby se odreagoval, začal cestovat a brzy na to se oženil. V roce 1833 byl carem jmenován podkomořím. Z toho nebyl příliš nadšen, ale netroufal si odmítnout. Stal se součástí carského dvora. Tento život se mu nezamlouval, jeho žena byla ale nadšená. Vzhledem k její velké kráse, se dvořilo mnoho mužů, mezi nimi i car. Ten Puškina za jeho extravaganci příliš nemiloval, ale trpěl jeho přítomnost na carském dvoře jen díky jeho ženě, kterou obdivoval.
Měl stále problémy s cenzurou a tajnou policií. Úspěchu jeho krásné ženy zneužívali i jeho přátelé. Jeden z nich se do ní naoko zamiloval, aby donutil Puškina vyzvat ho k souboji. Při něm byl Puškám zraněn a brzy poté zemřel.
Byl pro ruskou literaturu velmi prospěšným spisovatelem. Díky němu tolik nezaostávala za západní Evropou. Byl osobností s mimořádným intelektem. Veřejnost ho srovnávala s takovými velikány, jako byl např. Dante, nebo Goethe.
Dílo
*Evžen Oněgin (1833) – nejslavnější puškinovo dílo, veršovaný romantický román, je to vrcholné dílo ruského romantismu, jehož tragikomický hrdina je prvním typem tzv. zbytečného člověka. Obětin se seznamuje s ušlechtilou Taťánou. Ona se do něho zamiluje, ale on její lásku neopětuje. V souboji zabije přítele Lenského a zničen z této tragédie odcestuje do ciziny. Po letech se vrací a zjišťuje, že Taťána je vdaná za staršího generála. Teprve teď se do ní zamiluje, ale ona ho odmítá. Oněgin je zdrcen, ztrácí smysl života.
*Kavkazský jezdec (1821) – lyrickoepická skladba. Mladý Rus je zajatcem Čerkesů. Zamiluje se do něj mladá dívka, on ji ale odmítne. Je stále zamilován do své první lásky. Dívka mu dopomůže k útěku a poté spáchá sebevraždu.
*Bachčisarajská fontána (1822-23) – lyrickoepická skladba, ve které se znovu objevuje vášnivá láska, žárlivost i vražda, tentokrát z orientálního prostředí.
*Cikáni (1823) – lyrickoepická skladba. Aleko utekl a zakotvil u cikánů. Chtěl zde svobodně žít, bez společenských předpisů. Zamiluje se do místní cikánky a později s ní uzavře sňatek. Ona ale slíbí lásku jinému muži, Aleko se rozzuří a oba zabije. Cikáni ho za tento čin zavrhnou a z jejich společenství vyhostí.
*Piková dáma (1833) – novela s fantazijním námětem, o člověku, který se upíše nadpřirozeným silám jen proto, aby byl za každou cenu šťastný. Naprosto zaslepen touhou po štěstí se dopouští zločinu.
*Kapitánská dcerka (1836) – historická novela odehrávající se na pozadí rolnického povstání z let 1773- 1775, vedeného Jemeljanem Pugačovem. Podle novely složil ruský skladatel César Antonovič *Kjuj (1835 – 1918) roku 1911 stejnojmennou operu.
*Boris Godunov (1825) – historické drama. Na přelomu 16. a 17. století došlo k boji o moskevský trůn. Na jedné straně Godunov a na druhé samozvanec Lžidimitrij. Tento příběh dává nahlédnout do vztahů mezi panovníkem a lidem.
*Poltava (1828) – historické drama o ruském reformátorovi a tyranovi Petru Velikém, který je zde oslavován.
*Měděný jezdec (1833) – historické drama z prostředí Petrohradu, pojednává o velké záplavě, která toto město postihla. Mladý Jevgenij při ní přišel o milenku. Nešťastný se toulá ulicemi a prokleje měděného jezdce – cara Petra I.. Jezdec Jevgenije začne pronásledovat a on neunikne jeho hnvu. Umírá před domem své zamřelé milenky.
*Pohádka o rybářovi a rybce (1833) – pohádka podává obraz toho, jak se lidé mění, když nabývají ve společnosti moci a chtějí stále víc a víc. Dílo, napsané nerýmovaným veršem starých lidových ruských zpěvů, vypráví o svárlivé stařeně, kterou neuspokojí žádný z ohromných darů zlaté rybky-královny moří. Ve své touze po stále větším bohatství a moci je nakonec potrestána a stane se zas tím, čím byla: chudou ženou rybáře v rozbité hliněné chatrči.
*Pohádka o mrtvé princezně a sedmi bohatýrech (1833) – do této pohádky vložil autor své vroucí přesvědčení, že žádná křivda se neudrží navždy.
*Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi (1830) – pohádka o tom, jak si pop najme siláka Baldu. Ten se chce za svou práci jen pořádně se najíst a v případě nespravedlivého propuštění dát popovi tři pohlavky.