Rais, Karel Václav

 

* 4. leden 1859, Bělohrad, Čechy

+ 8. červenec 1926 Praha, Československo

 

Český spisovatel.

Pocházel z chudé rodiny. Vystudoval pedagogiku v Jičíně. Poté působil jako učitel na Hlinecku a také zastával funkci ředitele na dívčí měšťanské škole. Zde vytvořil většinu svých děl. Učil v Železných horách, v Hlinsku a Trhové Kamenici. Později (1894) se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech.
Byl zakladatelem beletristického časopisu Zvon.
Jeho prvním literárním dílem byly básně a drobná próza pro mládež. Snažil se v ní vychovávat mládež k mravní bezúhonnosti. V této tvorbě je znát vliv Jana Nerudy a Svatopluka Čecha. Až počátkem devadesátých let začal Rais psát prózu z prostředí venkovského lidu na Českomoravské vrchovině. Jeho hrdinové byli většinou lidé toužící po panském životě a penězích. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé. Všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří pomocí dialogu. Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí.
Ve své tvorbě zdůrazňuje střety tradičního a moderního způsobu života, které někdy zapříčinily rozpad rodinných vztahů.

Dílo

*Horské kořeny (1892) – povídka zabývající se vztahy starých a mladých lidí z venkova
*Potměchuť(1892) – povídka zabývající se vztahy starých a mladých lidí z venkova
*Rodiče a děti (1893) – povídka zabývající se vztahy starých a mladých lidí z venkova
*Paničkou (1900), Na lepším (1901) – povídky ukazující nesmyslnou touhu venkovského lidu po panském životě.
*Kalibův zločin (1895) – román zobrazující tragický rozpad manželství. Dobrácký muž byl dohnán dvěma ženami ke zločinu. V této tvorbě je znát silná Raisova kritika s pochmurným pohledem na soudobou společnost.
*Pantáta Bezoušek (1897) – populární povídka o sedlákovi, který navštíví svého syna advokáta v Praze. Všechny zaujme svou dobrodružnou povahou a venkovskou náturou. Podmaní si celou tamní společnost.
*Zapadlí vlastenci (1893) – román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.
*Západ (1896) – román popisující konec života venkovského faráře Kalouse na Hlinecku. Jeho osobnost zde Rais psychologicky rozebral.
*O ztraceném ševci (1918) – román, zde Rais dává do popředí národnostní a sociální rozpory z městečka v Podkrkonoší, kde žije více národností. Chudý švec se brání poněmčení, ale na konci života mu podlehne. Ne to má vliv i špatná žena.