* 22. červen 1898, Osnabrück, Německo
+ 25. září 1970, Locarno, Švýcarsko
Německý spisovatel a dramatik.
Německý spisovatel a dramatik, vlastním jménem Erich Paul Remark, se narodil v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v ‚kolébce fašismu‘, popisuje ho jako „rakovinu tohoto století“.Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském plátku „Sport im Bild“, pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal světoznámým spisovatelem.
V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou (Jutta Zambona). Jejich manželství však trvalo pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska. Po nástupu nacismu v r. 1933 byly jeho knihy vyhlášeny za „zvrhlé umění“ a veřejně páleny, o¬n sám byl vroce 1938 zbaven německého občanství. V roce 1939 emigroval do USA a v následujících letech žil střídavě v Americe a ve Švýcarsku. Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu na jezeře Maggiore. V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.
Po vydání svého románu Na západní frontě klid se rázem stal jedním z nejčtenějších autorů 20. století (jen tak pro zajímavost se během 3 let prodalo 3.5 milionů výtisků). Kniha se již rok po jejím vydání dočkala filmového zpracování režisérem Lewisem Milestonem.
I jeho další romány o Německu, emigraci a 2. světové válce tuto oblibu ještě vystupňovaly, ale už nedokázaly překonat stín jeho prvního a přece veleúspěšného díla. Přes nesmírnou popularitu Remarquova díla, nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupu triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.
Dílo
Ve svých dílech se věnuje tzv. „ztracené generaci“, do které sám patřil. V jeho díle se často objevuje téma automobilových závodů, je třeba si uvědomit, že Remarque se o závody nejen zajímal, ale že i nějaký čas aktivně závodil. Jeho romány jsou protiválečné, ale nelze je označit za pacifistické. Je zaměřen silně antifašisticky.
*Žena se zlatýma očima (Die Frau mit den goldenen Augen, 1918)
*Říše snů / Domov snů (Die Traumbude, 1920)
*(Gam, 1924)
*Stanice na obzoru (Station am Horizont, 1928)
*Na západní frontě klid (Im Westen nichts Neues, 1929) (recenze)
*Cesta zpátky (Der Weg zurück, 1931)
*Nepřítel (Der Feind, 1931)
*Tři kamarádi (Drei Kameraden, 1937) (recenze)
*Miluj bližního svého (Liebe deinen Nächsten, 1941)
*Jiskra života (Der Funke Leben, 1951)
*Vítězný oblouk / Brána vítězství (Arc de Triomphe, 1946)
*Čas žít, čas umírat (Zeit zu leben und Zeit zu sterben, 1954)
*Poslední dějství (Der letzte Akt, 1955) (nedokončeno)
*Poslední stanice (Die letzte Station, 1956)
*Černý obelisk (Der schwarze Obelisk, 1956)
*Nebe nezná vyvolených / Bůh měří všem stejně (Der Himmel kennt keine Günstlinge / Geborgtes Leben, 1961)
*Noc v Lisabonu (Die Nacht von Lissabon, 1962)
*Stíny ráje / Stíny v ráji (Schatten im Paradies, 1971) (recenze)
*Zaslíbená země (Das gelobte Land, 1970)
*Aforismy (Aphorismen, 1994)
*Dopisy a deníky (Briefe und Tagebücher, 1998)
*Krátké povídky a básně (Kurzprosa und Lyrik, 1998)