* 10. prosinec, 1818 Semily, Čechy
+ 3. březen 1903 Praha, Rakousko-Uhersko
Český politik a publicista.
Při křtu dostal jméno František Josef Jan. Kmotrem mu byl Josef Michal Kramář, vikář a děkan z Vysokého nad Jizerou. Vyrůstal na mlýně a pile, která patřila jeho otci, tam si také poranil ruku a to ho poznamenalo na celý život. Jeho prvním učitelem byl semilský kaplan Karel Hušek, který jej začal učit čtení, psaní a počtům. Mladý Rieger byl velmi inteligentní a bystrý. Byl zapsán na školu do Vysokého nad Jizerou. V osmi letech uměl již vše, co se ve škole učili, takže se učitel vyslovil, že Rieger potřebuje na vyšší školu do města. Byl tedy zapsán do školy v Šumperku, kde se naučil hrát na klavír, housle a kytaru. Na konci roku úspěšně složil zkoušku, která jej opravňovala ke vstupu na gymnázium. Po druhém ročníku se měl vrátit na mlýn a učit se mlynářem, jak si přál jeho otec, ovšem chlapcovo nadání bylo tak velké, že byl otec přemluven a František na škole setrval. Ve třetím ročníku bydlel u prefekta Kudrny, který mu přidělil byt přímo v ústavní knihovně, což znamenalo, že měl přístup i tam, kam ostatní studenti ne, a to jej kladně poznamenalo do budoucna. V tomto ročníku Rieger vyučoval svou třídu latinu a své spolužáky také zkoušel. Při prvním setkání s českou knihou se v něm probudil vlastenecký cit, který jej táhl k Praze. Roku 1833 jej matka dovedla k Josefu Jungmanovi, který jej zapsal na studie do Klementina v Praze. Josefu Jungmanovi pomáhal Rieger s vytvářením slovníku českého jazyka. Za pomoci Pavla Josefa Šafaříka začal dopisovat do týdeníku Světozor. Jeho prvním článkem bylo přeložení dvou článků a ve stejném čase mu Květy uveřejnily pár lyrických básní. S úspěchem dokončil pátou třídu, poezii. Po dokončení školy se zapsal na další dva roky filozofie, která se skládala ze dvou ročníků fyziky a logiky, což byla vlastně příprava na vysokou školu. Studoval úspěšně povětšinou s vyznamenáním, nejlépe ovládal náboženství, filozofii a světové dějiny. Roku 1835 jej jeho přítel Václav Štulc zavedl do kroužku mladých vlastenců, kteří se shromažďovali kolem Josefa Kajetána Tyla a Karla Hynka Máchy v Komárkově kavárně na Starém městě. Jelikož byl od matky dosti vybaven penězi, mohl si dovolit mnoho věcí. Navštívil také Tylovu Fidlovačku, tam ho zaujaly dvě písně, a to Kde domov můj a Za dnů radosti. Představení se mu moc nelíbilo. Roku 1840 pomáhal organizovat první český ples. Mezi české vlastence se zařadil záhy díky svým básním. Pracoval v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách. Roku 1842 byl zatčen pro podezření z pomoci polským emigrantům a to zmařilo jaho další kariéru ve státních službách. Hmotným nedostatkem však netrpěl, žil z výnosu semilského mlýna a dalších statků. V letech 1848 – 49 stál v čele českých liberálů, byl členem Národního výboru, později poslancem říšského sněmu. Byl považován za mluvčího českých politiků. V roce 1853 se oženil s dcerou Františka Palackého Marií. Měli spolu tři děti.
Dílo
*Slovník naučný, začal psát roku 1858 a první svazek vyšel roku 1859 a jedenáctý (poslední) roku 1874. Jedná se o první českou encyklopedii. V 50. letech 19. století se v Matici české konaly přípravy k vydání této encyklopedie. Její první díl vyšel v roce 1860, brzy se k Riegrovi přidali Jakub Malý, Jan Gebauer a další. Roku 1860 se Rieger ujal vedení tohoto slovníku. Roku 1874 byl Slovník naučný ukončen 11. dílem, pak následovaly ještě tři svazky doplňků. Na spolupráci se podílel i Karel Jaromír Erben.
