* 1. prosinec 1572, Čestín
+ 19. leden 1652, Vídeň
Český šlechtic a spisovatel.
Celým jménem Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Byl vychováván nejprve u své katolické báby Alžběty Slavatové z Hradce a později u svého strýce Jindřicha na Kušumberku. Roku 1597 přestoupil od jednoty bratrské ke katolictví, poté se stal představitelem útočného křídla katolické strany. Byl spojenec Rudolfa II., od roku 1600 císařský komoří a dvorský maršálek, od roku 1604 purkrabí karlštejnský. Odpůrce Majestátu Rudolfa II. V letech 1609, 1611 dvorský sudí, od 1612 prezident komory, roku 1615 nejvyšší sudí zemský. Podporoval zvolení Ferdinanda II. českým králem, v období 1617-19 královský místodržící v Čechách. Dne 23. května 1618 se stal obětí třetí pražské defenestrace. V letech 1619 – 21 žil v Pasově. Ferdinanda II. podněcoval k bezohlednému postupu proti českým stavům (konfiskace, absolutismus), později byl odpůrcem poněmčování země a cizí šlechty, která se obohatila na konfiskacích. Od roku 1621 byl říšský hrabě, roku1622 tajný rada, v roce 1627 nejvyšší číšník. V období 1623 – 28 nejvyšší komorník Českého království, od roku 1628 nejvyšší kancléř. V roce 1629 získal všechny výsady rožmberského a hradeckého rodu (vladařství, první místo na sněmu po knížatech), roku1630 palatin, roku 1643 obdržel Řád zlatého rouna.
Dílo
Autor rozsáhlých Pamětí namířených původně proti spisu Jindřicha Thurna, který obhajoval jednání stavů v roce 1618.
*Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběte Slavaty z Chlumu a z Košmberka, vládaře domu hradeckého, pána na Hradci Jindřichově, Stráži, Telči, Žirovnici a Mělníce, nejvyššího dědičného šenka království českého, císařův Ferdinanda II. a III. skutečného tajného rady a komorníka, rytíře Zlatého rouna.
*Zápisky Viléma Slavaty z let 1601-1603
