* 4. červen 1922, Charbin, Čína
Česká spisovatelka, lékařka, bývalá československá politička za Komunistickou stranu Československa a poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Prof. MUDr. Valja Stýblová, DrSc se narodila se v rodině legionáře, poměrně brzy se dostala do Prahy, kde absolvovala gymnázium. Poté vystudovala medicínu (1950), roku 1965 se stala docentkou a roku 1977 profesorkou neurologie. V roce 1973 byla jmenována vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, o rok později byla jmenována přednostkou Neurologické kliniky LFH UK a FNKV, kde pracovala od promoce až do důchodu v roce 1990.Ve volbách roku 1981 zasedla za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 31 – Rakovník, Středočeský kraj). Mandát obhájila ve volbách roku 1986 (obvod Praha 6 – severovýchod). Ve Federálním shromáždění setrvala do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990. Netýkal se jí proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.
V roce 2007 obdržela Medaili Josefa Hlávky a v roce 2012 Cenu Josefa Hlávky.
Dílo
Její dílo je ovlivněno její profesí lékařky.
Beletrie
*Mne soudila noc, 1948, vydáno až 1957. Objevuje se zde otázka práva potratu
*Dům u nemocnice, 1959
*Moje velká víra, 1960, o přírodním léčitelství
*Dopis Kláře, 1963
*Až bude padat hvězda, 1966, zfilmováno: Až bude padat hvězda[1]; 1976 (režie Věra Jordánová, v hlavní roli Taťjana Medvecká)
*Nenávidím a miluji, 1969
*Můj brácha, 1973
*Rychlík z Norimberka, 1975 (v Píseň o rodné zemi). Novela v roce 1978 zfilmována jako Sólo pro starou dámu (scénář a režie Václav Matějka, v hlavní roli Jiřina Šejbalová).
*Na konci aleje, 1979, z domova důchodců
*Skalpel, prosím, 1981, zfilmováno: Skalpel, prosím; 1985 (režie Jiří Svoboda, v hlavní roli Miroslav Macháček). Zpověď neurochirurga, který bilancuje nejen svůj profesionální život, ale i soukromý život na pozadí zdánlivě neoperovatelného případu.
*Nevěra, 1984
*Princ a Skřivánek, 1984
*Zlaté rybky, 1988
*Benjamin, 1992
*Eli, Oli, Al a pes Hanibal, 1995
*Most přes řeku Léthé, 1997
*Most sebevrahů, 1999
*Most aeskulapů, 2001
*Ondinino prokletí, 2003
*Lužanská mše – Vita brevis, 2005, 2007 s dalšími ilustracemi
*Lužanská mše – Ars longa, 2006
*Lužanská mše – musis amicus, 2009
*Mecenáš v obnošené vestě, 2012 – čtvrtý a poslední díl životopisného románu o Josefu Hlávkovi.
Překlady
Knihy Valji Stýblové byly přeloženy do angličtiny, běloruštiny, bulharštiny, estonštiny, francouzštiny, litevštiny, lotyštiny, maďarštiny, němčiny, polštiny, ruštiny, slovenštiny, slovinštiny a španělštiny:
Mne soudila noc Noc była moim sędzią (do polštiny přeložila Jadwiga Bułakowska, 1959)
The abortionists (do angličtiny přeložila Edith Pargeter, 1961, 1963 a 1966)
Dům u nemocnice, 1959 Im Haus an der Klinik (do němčiny přeložila Lucia Heine, ilustrace V. Matthäuer-Neustäd, 1961)
Dziewczęta z internatu (do polštiny přeložila Jadwiga Bułakowska, ilustrace Andrzej Jurkiewicz, 1961)
Dom pri nemocnici (do slovenštiny přeložil Dominik Štubňa-Zámostský, 1962)
Hiša od bolnišnici (do slovinštiny přeložila Zdenka Jermanova, 1964)
Maja pie slimnicas (in: Liela dzive, do lotyštiny překlad Laima Rumniece, 1989)
Až bude padat hvězda Keď bude padať hviezda (do slovenštiny přeložili Dominik Štubňa-Zámostský a Bohuslav Kompiš, Il. Katarína Schillerová)
Můj brácha Moj braščik (do běloruštiny přeložil Pavel Marcinovič, 1977)
Auf Kim ist Verlass (do němčiny přel. Karin Alpers, 1984)
Moj bratiška ; Dom vozle bol’nicy : Povesti (Můj brácha a Dům u nemocnice, do ruštiny přeložila T. Mironova a N. Zimjanina, 1986)
Skalpel, prosím Skal’pel‘,požalujsta (sborník Čechoslovackaja povest‘, do ruštiny přeložil E. El’kind, 1984)
Scalpel, please (do angličtiny přeložil John Newton, 1985)
Kérem a szikét! (do maďarštiny přeložila Bertha Mária, 1985)
Un coup de bistouri (do francouzštiny přeložil Karel Zich, 1986)
El bisturí (do španělštiny přeložil Enrique Roldán, 1986)
Skalpell, bitte (do němčiny přeložil Gustav Just)
Skalpel, molja : Roman (do bulharštiny přel. Vasil Samokovli?v, 1988)
Duokite skalpeli (do litevštiny přeložila Elena Juškevičiene, Vytautas Visockas ; Virginija Mickiene, 1988)
Skalpell, palun (do estonštiny přel?žil Leo Metsar, 1989)
Princ a Skřivánek Princ a Škovránok (přeložila Darina Šimečková ; Il. Zlatica Hlaváčková, 1990)