* 9. září 1828, Jasná Poljana,Tula
+ 20. listopadu 1910, Astapov
Ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.
Po roce 1855 cestoval po Evropě, po svém návratu z cest si uvědomil zoufalý stav Ruska. Domníval se, že vše vyřeší, když se dá mužikům vzdělání. Otevřel školu pro své mužiky a jejich děti, v níž sám se svou rodinou vyučoval. Mužici ve škole neviděli žádný smysl a považovali ji za přítěž, ostatní statkáři se s ním přestali stýkat, protože ho považovali v lepším případě za podivína.
Car ho pokládal za revolucionáře (kterým v žádném případě nebyl) a byl vyloučen z církve jako kacíř. Po neshodách s rodinou ji opouští a odjíždí na svém koni pryč. Na cestě se nachladil – dojel do Astapova, kde zemřel.
Zajímavostí je, že si Tolstoj dopisoval s T. G. Masarykem, oba vyznávali podobné životní postoje. Je samozřejmé, že Masaryk byl nucen z těchto postojů politickým životem slevit, Tolstoj se však nikdy nepokusil prosazovat své názory jinde než v literatuře a na svém statku.
Základní Tolstého tezí bylo neprotivení se zlu násilím a celkové nenásilí. Tato teorie se prolíná celým jeho dílem.
Z dalších názorů lze zdůraznit především tyto:
Vše lze řešit po dobrém.
Domníval se, že žena se má starat o rodinu a rodit děti, ne přemýšlet.
Odmítal měšťanské konvence své doby
Z těchto názorů vycházel jak ve svém životě, tak při psaní svých děl.
Význam L. N. Tolstoje je, z hlediska ruské literatury, obrovský, protože se jako jeden z prvních autorů, pokusil ruskou literaturu příblížit západní civilizaci, což se mu svým způsobem podařilo.
Dílo:
*Slabikář – napsáno pro výuku
Romány
*Vojna a mír – popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě.
Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou se kterou se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to.
Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova.
Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí a to i obranné.
Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev.
*Anna Karenina (v češtině vydáno také jako Anna Kareninová) – hlavní hrdinkou je mladá, krásná a inteligentní žena. Její muž má dobré postavení a ona nemá důvod si stěžovat. Je však nespokojená, seznamuje se s mladým důstojníkem Vronským. Následně odchází od muže za Vronským, její muž jí odmítá vydat syna. Annu postupně odsoudí celá společnost a Vronský ji přestává milovat. Anna vše řeší skokem pod vlak.
*Vzkříšení – Hlavními hrdiny jsou šlechtic Něchljudov (na začátku knihy student) a služebná, posléze prostitutka Maslovová. Seznámili se v mládí u Něchljudovových tet, kde Maslovová sloužila. Během noci, kdy se v Rusku slaví Vzkříšení páně, Maslovová podlehne Něchljudovovi a nechtěně s ním otěhotní. Těhotnou ji tety vykáží ze statku a Maslovová skončí jako prostitutka. Jednoho dne jí klient pošle do svého pokoje pro peníze. Maslovová si jako svědky bere pokojskou a portýra. Klient je náročný a proto jej chce Maslovová uspat, portýr ji však místo uspávacího prostředku podstrčí jed a spolu s pokojskou pak klienta okrade. Maslovová a dva vrazi jsou posláni před soud, kde jako jeden z porotců zasedá i Něchljudov, který se během let ze studenta proměnil v otylého šlechtice žijícího bujarým nočním životem městské smetánky. Něchljudov u soudu rozpozná Maslovovou, ona jeho ne. Nechá si převyprávět její příběh a cítí podíl viny na jejím osudu. Maslovová je díky chybě poroty odsouzena k nuceným pracem na Sibiř. Něchljudov se jí snaží pomoci a odvrátit její osud. Podává odvolání k senátu, jenž je neůspěšné. Při cestování po věznicích, kterými Maslovová prochází, je zhnusen přístupem státu k prostým lidem a jelikož byl v mládí osloven jistým anglickým filozofem odmítajícím soukromé vlastnícví půdy, rozhodne se mužikům na svých statcích předat půdu do jejich užívání. Zároveň se u svých vlivných známých přimlouvá za Maslovovou a posílá žádost o milost carovi. Maslovové nabídne sňatek, ta ho odmítá, je hrdá, v nitru však Něchljudova obdivuje. Něchljudov se nedá odradit a podstupuje s ní cestu na Sibiř. Zařídí, že je přeřazena mezi politické vězně, se kterými je lépe zacházeno a kteří tvoří morálnější okolí. Maslovová se po cestě na Sibiř seznamuje s revolucionáři a do jednoho z nich se zamiluje. Car vyslyší dovolání (i díky Něchljudovovým známým) a mění trest z nucených prací na vyhnanství.
Tolstoj v románu velmi obrazně vyjadřuje všednost a beznaděj chudiny v Rusku 19. století, neskutečné sociální rozdíly, kontrast přepychu a hýření s bojem o život spodiny. Román je také zaměřen proti pokrytectví v pravoslavné církvi. Je zde popisován ruský vezeňský systém, v kterém není na obyčejného člověka brán ohled a v kterém pozbývá vězeň veškerých práv. Tolstý vyjadřuje myšlenku, že ti kteří tvoří státní byrokracii nemají morální právo věznit jiného člověka, neb sami nesjou bez viny. Něchljudov dochází k závěru že většina lidí je tak vězněna neprávem, neb jejich vývoj byl determinován prostředím, které jim nedalo jinou šanci. Jakožto „antiburžoazní“ román byl vydán bez problémů v ČSSR (ačkoliv komunistický vězeňský sytém používal stejných metod…).
* Ďábel
* Smrt Ivana Iljiče
* Kreutzerova sonáta
* Vláda tmy
* Živá voda
* Otec Sergej
* Nemohu mlčet
Novely
* Kozáci
* Hadži-Murat
Válečná díla
* Vpád
* Kácení lesa
* Sevastopolské povídky
Dramata
* Plody osvěty
* Lidové povídky
* Vláda tmy – toto dílo je ovliněno naturalismem
* Živá mrtvola
Další díla
* Dětství
* Chlapectví
* Jinošství – spolu s Dětstvím a Chlapectvím tvoří trilogii, vypráví o malém Nikolajovi, který má velmi silný vztah ke své matce, ale ta záhy umírá a spolu s bratrem se jejich výchovy ujímá babička. Z bratrů se stávají sobci. Nikolajův bratr se brzy dostává na universitu, Nikolaj také, ale propadá. Tuto trilogii lze považovat za autobiografickou.
* Markérovy zápisky
* Albert
* Statkářovo jitro – s Albertem a Markérovými zápisky tvoří trilogii.
* Vzpamatujte se
* Povídka o Ivanu Hlupákovi a jeho bratřích
* Král Asarchadon
* O bratru Palečkovi
* Zpověď – jedná se o soubor traktátů, ve kterých objasňuje svoje myšlenky
* Co máme kdy dělati
* Království Boží v nás
* Sevastopolské povídky
* Evangelium ve stručnosti 1881-1883