* 1. únor 1860, Ajaccio, Korsika
+ 8. srpen 1918, Eaubonne, Francie
Francouzský spisovatel dobrodružných historických románů, novinář, nakladatel, filmový režisér, antiklerikalistický a anarchistický aktivista.
Zévaco se narodil v korsickém městě Ajaccio jako syn vojáka. Rodina opustila Korsiku v roce 1869 a usadila se v Deux-Sèvres. Až do roku 1878, kdy odmaturoval, žil v internátní škole. Poté pracoval od roku 1880 jako středoškolský učitel ve Vídni, ale brzy byl propuštěn pro milostný skandál. Vstoupil proto roku 1882 do armády a získal hodnost poručíka u dragounů. Armádu však roku 1886 opustil, především pro problémy s disciplínou, a odstěhoval se do Paříže. Zážitky z vojenského prostředí ale využil pro napsání své prvotiny, sbírky povídek ‚Le Boute-Charge (1888). V Paříži začal psát pro anarchistický časopis L’Egalité (Rovnost), kde také roku 1889 publikoval na pokračování jako román-fejeton svůj první román Roublard et Cie. (Prohnanec a spol.).V březnu roku 1892 založil anarchistický týdeník Gueux (Žebrák). O měsíc později, když odmítl zaplatit pokutu 2000 franků, byl odsouzen k šesti měsícům vězení za článek napadající ministra vnitra a obsahující nekritickou chválu anarchistického teroristy Ravachola. Pot propuštění spolupracoval s anarchistickými časopisy Libertaire a La Renaissance a s týdeníkem Le Courrier français.
Roku 1898 redigoval pro francouzskou antiklerikální ligu (Ligue anticléricale) její časopis L’Anti-clérical a zapojil se také do podpory Alfreda Dreyfuse během Dreyfusovy aféry. Kolem roku 1900 zanechal novinařiny, přestěhoval se do Pierrefonds a zcela se věnoval psaní velmi úspěšných dobrodružných historických románů vycházejících na pokračování v denících Le Journal du Peuple, La Petite République Socialiste a především v Le Matin. V nich také vyšly první čtyři díly jeho slavného románového cyklu Les Pardaillan (Pardaillanové) a také neméně slavný (především díky filmovému zpracování) román Le Capitan (Kapitán). Jeho díla připomínají díky svým zápletkám plným zrad, spiknutí, intrik, soubojů a msty knihy Alexandra Dumase nebo Paula Févala a někdy se nazývají romány kápě a meče.
Roku 1917 se stal také filmovým režisérem, když podle vlastního scénáře natočil němý film Déchéance. Zemřel na rakovinu roku 1918 v Eaubonne (předměstí Paříže), kam se přestěhoval během první světové války.
Dílo
Pardaillanové
*Les Pardaillan (Pardaillanové) je desetidílný románový cyklus líčící osudy rytířů de Pardaillan (otce, syna a vnuka). Cyklus byl v knižním vydání rozdělen do pěti částí, přičemž každá z nich obsahuje dva romány.
*Par le fer et par l’amour (1902), román-fejeton, který vycházel na pokračování v La Petite République Socialiste. Jde o první část cyklu odehrávající se v období hugenotských válek ve Francii a vrcholící Bartolomějskou nocí. Hlavními hrdiny jsou Jean de Pardaillan a jeho otech Honoré. V knižním vydání z roku 1907 byl román rozdělen do dvou dílů: Les Pardaillan (česky jako Pardaillanové, otec a syn),
L’Épopée d’Amour (česky jako Zamilovaný Pardaillan).
*La Fausta (1903, Fausta), román-fejeton (v La Petite République Socialiste), druhá část cyklu odehrávající se v letech 1588–1589 za vlády Jindřicha III a vrcholící jeho vraždou. V románu se objevuje postava Fausty, krásné a nebezpečné princezny z rodu Borgiů. V knižním vydání roku 1908 byl román rozdělen do dvou dílů: La Fausta,
Fausta vaincue.
*Pardaillan et Fausta (1912–1913, Pardaillan a Fausta), román-fejeton (v Le Matin), třetí část cyklu odehrávající se roku 1590 za vlády Jindřicha IV. Zde se objevuje syn Pardaillana a Fausty Jehan. V knižním vydání roku 1913 byl román rozdělen do dvou dílů: Pardaillan et Fausta
Les Amours du Chico.
*Le Fils de Pardaillan (1913–1914, Pardaillanův syn), román-fejeton (v Le Matin), čtvrtá část cyklu odehrávající se roku 1610, ve kterém by zavražděn Jindřich IV.. V knižním vydání z roku 1916 byl román rozdělen do dvou dílů: Le Fils de Pardaillan, později také jako Jehan-le-Brave,
Le trésor de Fausta.
*La fin de Pardaillan (1926, Pardaillanův konec), pátá závěrečná část cyklu vydaná posmrtně a odehrávající se roku 1614 za vlády regentky Ludvíka XIII. Marie Medicejské. Román vyšel ve dvou dílech: La fin de Pardaillan,
La fin de Fausta.
Další díla
*Le Boute-Charge (1888), sbírka povídek z vojenského života.
Roublard et Cie., les tripoteurs du socialisme (1899, Prohnanec a spol.), román-fejeton s politickým podtextem, který vycházel na pokračování v časopise L’Egalité.
*La Retraite de l’Adjudant Féraut (1899), román-fejeton z vojenského prostředí (v L’Egalité).
*La Dernière Grisette (1890, Poslední grisetta), román-fejeton s konvenčním milostným příběhem o oběti společenských předsudků (v L’Egalité).
*Le Royaume de Minuit, třídílný románový cyklus o tajemné organizaci: Le Train rouge (1890, Červený vlak), román-fejeton (v L’Egalité),
*L’Ombre fatale (1890, Osudný stín), román-fejeton (v L’Egalité),
*Le Roi de minuit (1891, Král půnoci), román-fejeton (v La Petite République Socialiste).
*Xerxes vainqueur (1894), povídka, časopisecky v Le Courrier Français.
*Bohémiens autour d’un chevalBohémiens autour d’un cheval (1895), povídka, časopisecky v Le Courrier Français.
*Le Chevalier de la Barre (1899, Rytíř de la Barre), román-fejeton (v Le Journal du Peuple) odehrávající se za vlády Ludvíka XV.
*Marie-Rose (1899–1900), román-fejeton (v Le Journal de Lille)), příběh lásky a vášně.
*Les Ragastens, třídílný románový cyklus o osudech rytířů de Ragastens (otce, syna a vnuka) Borgia (1900), román-fejeton (v La Petite République Socialiste) odehrávající se na počátku 16. století,
*Triboulet (1900–1901) román-fejeton (v La Petite République Socialiste) odehrávající se koncem vlády Františka I., knižně roku 1910 ve dvou dílech jako Triboulet a La Cour des Miracles (Soud zázraků).
*La Grande Aventure (1922), vydáno posmrtně, román odehrávající se roku 1577 za vlády Jindřicha III.
*Le Pont des soupirs (1901, Most vzdechů), román-fejeton (v La Petite République Socialiste) připomínající svým dějem Dumasova Hraběte Monte-Christo a odehrávající roku 1509 v Benátkách, knižně roku 1909 ve dvou dílech jako Le Pont des soupirs (Most vzdechů) a Les Amants de Venise (Benátští milenci).
*La Marquise de Pompadour (1902, Markýza de Pompadour),
*Fleurs de Paris (1904, Pařížské květy), román-fejeton (v La Petite République Socialiste).
*Les Mysteres de la Tour de Nesle (1905, Tajemství Nesleské věže), román-fejeton (v La Petite République Socialiste) odehrávající se na počátku 14. století a zpracovávající pověst, že královna Johana Burgundská měla milence, kteří byli vražděni a jejich těla shazována z Nesleské veže v pytlích do Seiny.
Le Capitan (1906, Kapitán), román-fejeton (v Le Matin) odehrávajcící se roku 1616 za vlády regentky Ludvíka XIII. Marie Medicejské a vyprávějící příběh drobného šlechtice Francoise de Capestang, který je příkladně věrný králi.
*Les bâtards de Napoléon III. (1906, Levoboček Napoleona III.), román-fejeton (v Le Matin) vydaný anonymně.
*Le Royal de Beaurevers, dvoudílný román odehrávající se za vlády o životě slaného lékaře a věštce Nostradama a jeho potomků: Nostradamus (1907, román-fejeton (v Le Matin) odehrávající se v letech 1536–1559.
*Le Pré-aux-Clercs (1919), posmrtně, román-fejeton (v Le Matin), odehrávaiící se roku 1560. V knižním vydání z roku 920 byl román rozdělen do dvou dílů: Le Pré aux Clercs a Fiorinda la Belle
*L’Héroïne (1908, Hrdinka), posmrtně, román-fejeton (v Le Matin) odehrávající se roku 1626.
Hardy Passavant, dvoudílný román odehrávající se v letech 1397–1419 za vlády Karla VI.: L’Hôtel Saint-Pol 1909), román-fejeton (v Le Matin), knižně 1911 ve dvou dílech jako L’Hôtel Saint-Pol a Jean Sans Peur.
*La Reine Isabeau (1917–1918), román-fejeton (v Le Matin), knižně 1918 ve dvou dílech jako La Reine Isabeau a Le Pont de Montereau.
*Clother Ponthus, dvoudílný román odehrávající se v letech 1539–1544 za vlády Františka I.: Don Juan (1916), román-fejeton (v Le Matin), knižně rovněž 1916 ve dvou dílech jako Don Juan a Le Roi amoureux.
*La Reine d’Argot (1922), posmrtně, ve dvou dílech jako La Reine d’Argot a Primerose.
*Déchéance (1935), posmrtně, podle Zévacova fimového scénáře napsal knihu jeho bratr Alexandre.